Hřmot vozových proudů husitů, dunění bubnů a jejich válečný chorál „Ktož jsú boží bojovníci“. Tato demonstrace síly byla jedním z psychologických nástrojů, které husité úspěšně používali a stoprocentně jim vyšla právě v bitvě u Domažlic, kterou se žáci pokusili v hodině dějepisu převést do svých sešitů jako vystřihovánku, samozřejmě při zpěvu onoho bájného chorálu husistů.
Tenť pán velíť se nebáti záhubcí tělesných, velíť i život složiti pro lásku svých bližních. Protož střelci, kopiníci řádu rytieřského, sudličníci a cepníci lidu rozličného, pomnětež všichni na pána štědrého!
Nepřátel se nelekajte, na množstvie nehleďte, pána svého v srdci mějte, proň a s ním bojujte a před nepřátely neutiekajte! Dávno Čechové řiekali a příslovie měli, že podlé dobrého pána dobrá jiezda bývá.
Vy pakosti a drabanti, na duše pomněte, pro lakomstvie a lúpeže životóv netraťte a na kořistech se nezastavujte! Heslo všichni pamatujte, kteréž vám vydáno, svých hauptmanóv pozorujte, retuj druh druhého, hlediž a drž se každý šiku svého! A s tiem vesele křikněte řkúc: Na ně, hr na ně! Bran svú rukama chutnajte, bóh pán náš, křikněte!
Bitva u Domažlic se odehrála 14. srpna 1431 v lokalitě mezi městy Domažlice a Kdyně. Husitská vojska pod velením Prokopa Holéhozde téměř bez boje porazila účastníky čtvrté křížové výpravy vedené markrabětem Fridrichem Braniborským a kardinálem Juliánem Cesarinim. Debakl křižáckého vojska definitivně přesvědčil katolické církevní kruhy o zbytečné snaze pokořit Čechy silou, díky čemuž bylo s husity zahájeno vyjednávání, které vedlo k diskusi o platnosti čtyř artikulů pražských při slyšení na basilejském koncilu.
Základní škola Ostrava, Zelená 42, příspěvková organizace
Please click icon social below to unlock the content